Psychologický kontext

Řešení centrální praktické otázky je v jistém smyslu velmi jednoduché, a to proto, jakým způsobem ji jakoby za nás zodpovídá naše obecná schopnost intuice.

Z jiného úhlu pohledu se však dá naopak říci, že pokládání si centrální praktické otázky může být velmi obtížné a náročné. Proč? Zaprvé jde o ze své podstaty o velmi obtížný filozofický problém, jehož složitost nás může dokonce i paralyzovat. Také se můžeme bát odpovědi, která by nám nabourala naše zavedené představy a zvyklosti. A při řešení otázky, co dělat, můžeme být ještě spíše než jindy svědky nedisciplinovanosti naší mysli.

Je důsledkem výše řečených tří bodů to, že lidé se pak proto centrální praktické otázce věnují málo? Ve skutečnosti bych spíše řekl, že tu otázku řeší dost lidí relativně pečlivě, ale řeší pouze její méně obecnou část. To znamená neřeší příliš základní obrysy své odpovědi, ale věnují se podrobnějším detailům závěrečného rozpracování této odpovědi, tedy konkrétním detailům vlastních činností. Tím se vyhnou obtížnějším, závažnějším a potenciálně převratnějším úvahám a ponechají si přemýšlení o dílčích relativně méně významných drobných aspektech svého stávajícího řešení.

Když už se lidé centrální praktickou otázkou zabývají, může nás také z psychologického hlediska zajímat, jaké je k tomu vedou motivy.