Důsledky teorie rozhodování

Důsledná a poctivá filozofická práce využívající aparát teorie rozhodování vede podle mého názoru k těmto hlavním důsledkům, z nichž první je obecný a další dva více konkrétní:

1) Hledání průniků: Dobrou strategií je hledat průniky, tj. takové způsoby jednání, které jsou co nejvhodnější z hlediska co největšího počtu dílčích z hlediska praxe relevantních teorií či možností, a na tyto průniky pak klást zvýšený či přednostní důraz. Tato strategie je zvlášť na místě vzhledem k situace vysoké nejistoty, ve které se nacházíme. Aktuálně nalézám dva potenciálně zásadní obecné průniky: další zkoumání a maximalizaci moci.

2) Zamítnutí relativismu: Teorie rozhodování podrobněji ukazuje, proč je z pragmatického hlediska racionální zamítnout úplný relativismus a skepsi.

3) Maximalismus: Teorie rozhodování vede dle mého soudu k filozofii maximalismu, podle níž bychom neměli klást největší důraz na nejpravděpodobnější teorie, ale spíše na teorie, v nichž jde o co možná největší (a tudíž nekonečné) hodnoty.