Situace nejistoty

Nacházíme se v situaci extrémní nejistoty. Ukazují na ni tyto skutečnosti:

• Lidé v průběhu svého života mění názory. To, co si mysleli dříve, považují později za chybné. Není důvod myslet si, že dnešní názor by již měl být konečný. Je pravda, že výrazná názorová proměnlivost není vlastností všech. Ale ti, kdo názory nemění, respektive je mění jen v málo zásadních věcech, jsou spíše případem slabého zájmu o pravdu či přílišné uzavřenosti v zažitém názorovém systému. Zdá se, že dostatečná otevřenost a skutečně poctivé zkoumání vedou k tomu, že člověk mění názor i ve velmi významných věcech relativně často.
• To, co si lidé myslí, se významně mění v průběhu dějin. Mnohé dříve samozřejmé či hojně zastávané věci jsou dnes považovány za hloupé. A naopak mnohé dnešní běžné názory či poznatky by za nesmyslné či bizarní pokládali lidé minulosti. Není důvod nějak zvlášť pochybovat o tom, že i budoucí generace budou dnešní běžné názory považovat v mnohém za zcela zmýlené, a že mnohé názory, které jsou dnes zastávány jen malou skupinou lidí a jinak se všem zdají podivné či bizarní, se v budoucnu stanou mainstreamem.
• I velmi inteligentní a informovaní v současnosti žijící lidé se dramaticky liší ve svých názorech.

Souhrnně lze říci, že skutečnost je natolik komplexní a složitá, že člověk by se měl prakticky vždy domnívat, že jsou věci, které nezná a jejichž poznání by jeho aktuální názorový systém tak proměnilo, že by vedl k zásadně jiným závěrům, než ke kterým vede nyní. Naštěstí není naše nejistota zcela bezbřehá a má své meze.

V situaci vysoké nejistoty se zdá racionální poněkud upozadit klasickou snahu o odvození odpovědi na otázku, co je nejlepší dělat, z našich přesvědčení o tom, jaký konkrétně je svět, jak konkrétně se budou věci vyvíjet, jaké jsou hodnoty apod. Místo toho je vhodné při vyvození odpovědi počítat co nejobecněji a v co nejvyšší míře právě s nejistotou samotnou.